Narozen roku 1919 v Praze. Dnes řazen mezi nejvýznamnější představitele českého a evropského surrealismu a informelu. Studoval v letech 1938 – 1939 v Jugoslávii u německého malíře Waltera Höfnera. V počátcích své kariéry zaujal Karla Teiga, významného meziválečného představitele avantgardy a surrealismu. Prošel cestou od fyziologické analýzy a figur magického realismu k abstrakci. Jde o volně vztyčené plošné malířské objekty s přesnou vnitřní stavbou, tvořenou spletí vegetabilních, zpola fyziologických útvarů, v nichž splývá podoba těla či hlavy s obrazem stěny obydlí či náznakem fantaskního rostlinného útvaru. Častým impulsem v široké imaginativní větvi jeho fantaskního umění jsou představy a sny. Dílo v nich vzniklé je přesvědčivě originální: notně bizarní, ale nepostrádá estetický smysl pro nesmysl. Tvarově přinejmenším zvláštní, přitom organicky a kompozičně vyvážené. Ovlivnil ho také kontakt s Toyen (1941). V roce 1942 spoluzakládal literárně -výtvarnou skupinu skupinu RA, od roku 1945 člen SVU Mánes, od 1947 člen mezinárodní skupiny CoBrA (Belgie a Francie) - sdružující umělce experimentálního uměleckého směru, člen Sdružení českých umělců grafiků Hollar a Společnosti K. Teiga. Od 1964 člen hnutí Phases. Během svého života byl při svém uměleckém tvoření ovlivněn společenskou situací. Za doby okupace a heydrichiády se do jeho tvorby promítal vliv surrealismu. V tomto období vznikla nejlepší surrealistická díla Josefa Istlera. V padesátých letech jeho tendence při tvoření směřovaly k abstrakci a experimentování se strukturou a formou, k čemuž se vracel i v 80. a 90. letech. Po dvě desetiletí se stává vůdčí osobností lyrické abstrakce. Vrchol tvorby lze spatřovat v 60. letech, kdy tvořil monumentální obrazy pomocí nejrozmanitějších technik za velkého vlivu vlastní fantazie. Josef Istler se zabýval fotografií, malbou, kresbou, grafikou. Významnou grafičkou je i jeho dcera Clara. Josef Istler je zastoupen v Národní galerii v Praze, Tate Gallery Londýn, Centre G. Pompidou Paříž, British Museum Londýn, Stedelijk Museum Amsterodam, Museum Marseille, Museé de l’Art Moderne de la Ville de Paris v Paříži, v Museu Bochum, v Mnichově, Ženevě, Stockholmu a mnoha dalších významných galeriích a sbírkách po celém světě. Prakticky až do konce svého života byl umělecky činný. Zemřel roku 2000 v Praze.