Narozen roku 1915 v Kročehlavech u Kladna. Malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Studium na Umělecko-průmyslové škole v Praze, v ateliéru prof. Jaroslava Bendy a na Akademii výtvarného umění v Praze u Williho (Viléma) Nowaka. Na AVU studoval do roku 1939, kdy byla nacisty uzavřena. Výrazným vlivem na Součkovu tvorbu bylo Kladno se svou průmyslovou šedí. Ve čtyřicátých letech se Karel Souček setkal s představiteli skupiny 42, což se stalo významným mezníkem v umělcově životě. Její inspirací hledali na městských perifériích, v továrnách a životě obyčejných pracujících lidí. Snažil se zobrazit městské prostředí s jeho krásou i zrůdností, což do jisté míry naplňovalo Součkovy představy o moderním umění. Obrazy pronikaly do temných zákoutí městských ulic, pasáží, nemocnic, nádraží atd. Po válce se jeho obrazy prosvětlily, tahy štětcem zostřily a barva se projevila větší kontrastností. Zařadil se mezi první autory, kteří symbolicky vyjádřili svůj postoj vůči tehdejším společenským poměrům. V padesátých letech musel odejít z místa asistenta profesora Vlastimila Rady na pražské AVU, Václav Rabas mu obstaral místo v Rakovníku na Střední všeobecně vzdělávací škole, kde se na čas stal profesorem výtvarné výchovy. Roku 1953 se Souček zúčastnil soutěže o vyzdobení malého foyeru Národního divadla, která mu přinesla tíživé uznání a zadostiučinění. Od roku 1958 vedl atelier figurální a portrétní malby na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl v letech 1967-1969 rektorem. Průběžné zahraniční cesty do Amsterodamu, Paříže nebo Londýna daly podnět k vytvoření cyklu dramaticky viděného života v moderní metropoli. Významný byl i tzv. Quijotovský cyklus, ve kterém malíř dospěl k poetickému způsobu vyjádření. Podnikal často výlety k Berounce, kde si zřídil také venkovský ateliér. V roce 1974 dokončil rozsáhlou mozaiku pro kulturní dům v Kladně a v tomtéž roce obdržel titul národního umělce. V roce 1978 se zapojil do předsednictví Svazu českých výtvarných umělců. Obdržel mnoho cen a vyznamenání – např. roku 1958 zlatá medaile na Expo Brusel, roku 1959 stříbrná medaile na Bienále v Sao Paulu. Roku 1961 obdržel cenu Guggenheimovy nadace. Zemřel roku 1982 v Kladně.