Hejna Václav

Narozen: 1914, Zemřel: 1985
Narozen roku 1914 v Praze. Český malíř, grafik a kreslíř, architekt, designér. Náleží ke generaci, která byla zasažena již plně rozvinutou avantgardou. Studoval na Vysoké škole architektury v Praze u prof. O. Blažíčka (1931 – 1938) a École des Beaux Arts v Paříži. Byl členem S.V.U. Mánes, SČUG Hollar, Surindépendants Paříž. V letech 1939 - 41 byl patrně nejtalentovanějším členem skupiny Sedm v říjnu (Josef Liesler, Arnošt Paderlík, František Jiroudek, Zdeněk Seydl nebo teoretik Pavel Kropáček). Jakýmsi literárním protějškem a blížencem byla pro Sedm v říjnu skupina básníků okolo Kamila Bednáře (1912–1972), s níž říjnoví výtvarníci spolupracovali – obstarávali výtvarný doprovod jejich knih, básníci na oplátku recitovali na vernisážích své verše. Václav Hejna také pořídil několik portrétů nejznámějšího tvůrce z bednářovského okruhu, Jiřího Ortena (1919–1941), jehož mladý život skončil pod koly německé sanitky, a který se stal symbolem mladé generace umělců. Zobrazuje ponížené a utlačené postavy (žebráků, mrzáků, starců) prostřednictvím surové, pastózně nanášené malby. Její masivní a hutný výraz podporovaný temnou, zemitou barevností a gestickým zpracováním odkazuje k expresionismu, ovšem reprezentované figury se postupně začínají roztékat, ztrácejí tvar a stávají se z nich neforemné hroudy hmoty. V tomto rysu lze spatřovat jak symptom roztékající se modernity, tak předzvěst poválečného informelu. Ve čtyřicátých letech přešel od exprese k monochromním obrazům, v šedesátých letech k nefigurativní expresi a asamblážím. Maloval robustní expresivní barevností zářivé a nezřídka rozteklé figury a předměty s orientací na každodenní všední život. Věnoval se figurální malbě, krajinářství a zátiším. Zdůrazňoval hmotnost plastických struktur barvy, redukoval barvy. Obrazy se vyznačovaly velice impulsivní expresivností a existenčním neklidem po vzoru H. Daumiera. Válečná doba znamenala útlum v jeho malířské tvorbě. V roce 1946 získal státní stipendium a na dva roky odcestoval do Paříže. Na École des Beaux-Arts navštěvoval kresbu aktu, vedle toho zobrazoval život v barech a na ulicích. Od roku 1946 pravidelně vystavoval na Salonu Surindépendants v Paříži. Druhý vrchol dosáhla jeho tvorba poté, co se od druhé poloviny 50. let stále vice obracel k abstrakci. Od roku 1961 byl na téměř tři roky nedobrovolně odříznut od uměleckého dění, když byl uvězněn kvůli „nedovolenému podnikání" v užité tvorbě. Pak však přichází pozoruhodný vývoj v jeho rukopisu. Začal tvořit i nefigurativní díla a začal se věnovat také prostorovým asamblážím a objektům. Vrátil se také k zobrazování figur a městských zákoutí. Vytvořil množství objektů montovaných z předmětů denní potřeby, odpadu a ateliérových rekvizit a dále doplňovaných malbou - Hejna využíval rozsáhlou dřevěnou pozůstalost po otci truhláři. Díla pak v roce 1969 představil v pařížské Galerii Creuze, společně s díly manželky Karly Hejnové-Talabardon. Vystavoval i v Praze, Brně, Kladně, Bruselu, Curychu. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách NG Praha, GHMP a jinde. Zemřel roku 1985 v Praze.

Chcete se zúčastnit aukcí tohoto autora?
Zaregistrujte se nebo se přihlašte, Jste-li již registrován(a).

Registrovat ihned! Přihlásit

Položky aukcí tohoto autora