Blažíček Oldřich

Narozen: 1887, Zemřel: 1953
Narozen roku 1887 ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě. Český akademický malíř, představitel moderní krajinomalby. Vyučil se u svého bratra malířem pokojů a poté odešel do Prahy za prací. Tehdejší řemeslo malířů pokojů mělo spíš blíže k umění. Dva roky trvalo, než se s pomocí hraběte Gudenuse, jehož zaujali Blažíčkovi obrázky svatých, z Velkého Meziříčí dostal na vytoužená studia. Nejprve studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Dítěte a Maška (1905 – 1909), poté přešel na Akademii, kterou absolvoval u Hanuše Schweigera (ukončení 1912), na jehož popud věnoval svoji pozornost malbě interiérů. Tam se seznámil s řadou kolegů, kteří se později stali symboly českého umění. Byl to například Otto Gutfreund, Jan Štursa, Rudolf Kremlička, Josef Čapek a řada dalších. Sám však do žádné výtvarné skupiny nevstoupil. Projevil zájem o architektonické motivy. Vykonal studijní cestu po Dalmacii a sev. Itálii. Nebyl nejen malířem-krajinářem své rodné Vysočiny, ale proslavil se také malbou chrámových interiérů. Jeho nesmírná pracovitost přinesla úspěchy. V Praze ho poutá katedrála sv. Víta a staroměstský sv. Mikuláš. Již na Akademii byl kritikou velmi nadšeně přijat jeho obraz svatovítské katedrály a poté následovaly obrazy dalších kostelních interiérů doma i v cizině. Možná právě pro toto chápání a vidění prostoru se stal profesorem malby na ČVUT, kde působil do roku 1927 do roku 1948. Od staré architektury a z malířských koutů staré Prahy odbíhá malíř do české krajiny, kde maluje v plenéru. Zajíždí nejčastěji tam, kde vyrostl a kde se s krajem důvěrně seznámil. Maluje i harmonikáře, nádeníky a další osobité postavy. Nová cesta do Dalmácie a Itálie přináší nové motivy – vnitřky katedrál v Trogiru, Splitu, Ravenně, San Marco v Benátkách, Santa Maria del Popolo v Římě. Maluje i podobizny – K. V. Raise, JUDr. J. Štolby, podobiznu své matky a řadu dalších portrétů. Maluje s oblibou květinová zátiší, kde uplatňuje svůj kolorismus. Na vrcholu svého uměleckého zrání dosáhl Blažíček schopnosti sledovat přírodu od jara do zimy ve všech jejích stavech a hnutích. Cestoval i na Rujaně, po Francii, Holandsku, Belgii, Bulharsku, v Cařihradě. V cizině nejen tvořil, ale i vystavoval. Již v roce 1913 se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarných v Poznani a Lublani, poté následovala řada dalších v Bernu, Benátkách, Paříži, Londýně, Varšavě, Krakově, Oslu, Bergenu, Kodani atd. Nejvýznačnějších ocenění dosáhly jeho obrazy na výstavě v Paříži (1921) a na mezinárodních výstavách Carnegiho institutu v Pittsburgu ve Spojených státech. U nás obesílá výstavy „Mánesa“ a Jednoty umělců výtvarných, jejímž byl dlouholetým předsedou. Nepatřil k avantgardě, ale jeho obrazy jsou zastoupeny ve význačných sbírkách umění. Své vzpomínky sepsal v knize Mládí na Vysočině. Zemřel roku 1953 v Praze.

Chcete se zúčastnit aukcí tohoto autora?
Zaregistrujte se nebo se přihlašte, Jste-li již registrován(a).

Registrovat ihned! Přihlásit

Položky aukcí tohoto autora